Jak se jednomu lepila smůla na paty - Pohádka bratří Grimmů

na koho si zasedne smůla, ten se může vrtnout do toho či jiného kouta, může utéci do šírého pole, nebo hlubokého lesa, ona si ho stejně vždycky najde.

byl jednou jeden muž a ten vám najednou tak zchudnul, že neměl ani dřevěnou třísku, aby si v krbu rozdělal oheň. Tak se vydal do lesa, aby si pokácel nějaký strom, ale všechny byly příliš velké a silné, a tak musel do lesa stále hlouběji a hlouběji, dokud nenašel jeden, který byl tak akorát.

zrovna napřáhnul sekeru, když na něj z křovin vyrazila s vytím smečka vlků, která se chystala ho roztrhat. Tak mezi vlky mrštil sekeru a dal se na útěk. Utíkal, až se mu za patami prášilo, a dorazil na most.

ale co čert nechtěl, ten most nedávno podemlela divoká voda a v okamžiku, kdy na něj chtěl vběhnout, se most zřítil. Co teď? Zarazil se a ohlédl po vlcích, kteří se blížili a nakonec ho přece jen roztrhají. V zoufalství se vrhnul do vody, ale protože neuměl plavat, začal se topit.

na druhém břehu řeky seděli rybáři, kteří viděli, že do vody spadnul člověk, a tak neváhali, připluli k němu a z vody ho vytáhli. Polomrtvého muže položili na stranu ke staré zídce, aby se tam na sluníčku ohřál a opět nabral síly.

když se však chudák probral z mdlob a chtěl rybářům poděkovat a vyprávět jim o své nevýslovné smůle, ta zídka nad ním se na něj zřítila a zabila ho.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu