Sdílet
Jak se měl mordýř ku ženitbě
Jak se měl mordýř ku ženitbě Märchen

Jak se měl mordýř ku ženitbě - Pohádka bratří Grimmů

Doba čtení: 11 min

byl jednou jeden mlynář a ten měl krásnou dceru. Když vyrostla, tak si přál, aby se dobře provdala a měla dobré zaopatření. Měl to vymyšleno tak, že pokud přijde nějaký zámožný nápadník, tak mu ji dá.

netrvalo to dlouho a jeden takový opravdu přišel. Zdál se být velmi bohatý, a protože na něm mlynář nenašel žádnou skvrnku, dceru mu slíbil. Ale dívka ho neměla ráda tak, jako mívají nevěsty rády své ženichy, neměla k němu pražádnou důvěru. Pokaždé, když ženicha viděla nebo na něj jen pomyslela, naplnil jí srdce děs a hrůza.

jednoho dne jí ženich pravil: „Jsi moje nevěsta a ještě ani jednou jsi mne nenavštívila.“ Odvětila: „Ani nevím, kde stojí váš dům.“ Tu ženich pravil. „Můj dům stojí v černém lese.“ Tu se vymlouvala, že by cestu k domu asi nenašla, ale ženich řekl: „Příští neděli ke mně musíš přijít, já už jsem sezval hosty; abys našla cestu, vysypu ti ji popelem.“

když přišla neděle a dívka se měla vydat na cestu, posednul ji pojednou takový strach a nevěděla proč; aby si označila cestu, naplnila si obě kapsy hrachem a čočkou. Na kraji lesa byl rozsypán popel, a tak podle něj šla, ale na každém kroku hodila na zem napravo i nalevo par zrnek hrachu či čočky.

už šla celý den, když dorazila do samého středu lesa, který byl nejtemnější, a tam stál osamocený dům, který se jí vůbec nelíbil, vyhlížel tak ponuře a nevlídně.

Jak se měl mordýř ku ženitbě PohádkaObrázek: Paul Hey (1867 – 1952)

Vešla dovnitř, ale nikdo tam nebyl, vládnulo tam úplné ticho. Pojednou zvolal nějaký hlas: „Obrať, obrať svůj krok, nevěsto spanilá, neboť do mordýřské sluje jsi vstoupila!“ Dívka se rozhlédla a viděla, že ten hlas vychází ze zobáčku ptáčka, který tam visel v kleci na stěně. A zvolal ještě jednou: „Obrať, obrať svůj krok, nevěsto spanilá, neboť do mordýřské sluje jsi vstoupila!“ Tu nevěsta procházela jednou světnicí po druhé, prošla celý dům, ale nenašla ani živáčka.

nakonec sestoupila i do sklepa, kde seděla tam stařenka a kývala na ni. „Mohla byste mi říci,“ zeptala se dívka: „zda tu bydlí můj ženich?“ „Ach ty ubohé dítě,“ odvětila stařena: „ kam ses to dostala! Jsi v mordýřské sluji. Ty si myslíš, že jsi nevěsta, ale svatbu budeš mít se smrtí. Podívej, musela jsem postavit na oheň obrovský kotel plný vody, až tě budou mít v moci, bez slitování tě rozsekají na kusy, uvaří a snědí, neboť jsou to lidožrouti. Kdybych se nad tebou neslitovala a nepomohla ti, je s tebou věru konec.“

potom ji stařena schovala za obrovský sud, aby ji nikdo nezahlédnul. „Buď tu tiše jako myška, nehýbej se, ani netřes, jinak je s tebou amen. V noci, až loupežníci usnou, utečeme, už pěkně dlouho jsem na takovouhle příležitost čekala.“

sotva se tak stalo, přihnala se ta bezbožná holota domů. Přivlekli nějakou dívku, byli opilí a nic nedali na její prosby a nářek. Dali jí vypít tři plné poháry vína, jeden pohár bílého, druhý pohár červeného a třetí pohár vína žlutého, od čehož té nebožačce puknulo srdce.

potom jí strhali její hedvábné šaty, položili ji na stůl a rozsekali její krásné tělo na kusy, aby ho hojně posypali solí. Ubohá nevěsta se za sudem chvěla a třásla strachem, nyní dobře viděla, jaký osud jí loupežníci přichystali. Jeden z raubířů si všimnul na malíčku zavražděné zlatého prstenu, a protože ho nemohl sundat, vzal sekeru a prst useknul. Ale prst vyskočil do výše, přeletěl sud a spadnul dívce do klína. Loupežník vzal lucernu a prsten hledal, ale nemohl ho najít. Tu mu řekl druhý zlosyn: „Podíval ses také za tím velkým sudem?“ V tu chvíli ale stařena zvolala: „Pojďte jíst a to hledání nechte na ráno, ten prst nemá nožičky, neuteče vám!“ Tu si loupežníci řekli: „Ta stará má pravdu.“

nechali hledání a sedli k jídlu a stařena jim do vína dala uspávací prostředek, takže se brzy rozložili po sklepě a s chrápáním usnuli. Na to nevěsta čekala, vylezla zpoza sudu a s velkým strachem překračovala spící loupežníky, kteří tu leželi v řadách na zemi; snad se z nich žádný neprobudí! Ale Bůh stál při ní, takže se přes ně šťastně dostala, a stařena otevřela domovní dveře a pak z toho mordýřského doupěte spěchaly, jak nejrychleji uměly, pryč. Rozsypaný popel odvál vítr, ale hrách a čočka vzklíčily a vzešly a v měsíčním světle jim ukazovaly cestu. Šly celou noc, dokud k ránu nedošly k mlýnu. Tu vyprávěla dívka otci vše, co se jí přihodilo.

druhého dne se měla slavit svatba, a tak mlynář sezval všechny svoje příbuzné a známé, aby se s ženichem sesedli u stolu a něco zábavného si vyprávěli. Nevěsta seděla tichá jako pěna, když tu jí ženich řekl: „Nu, srdíčko moje, ty nemáš co vyprávět?“

tak odvětila: „Vypovím vám můj sen. Šla jsem sama samotinká hlubokým černým lesem, až jsem přišla k nějakému domu, uvnitř nebylo ani živáčka, ale na stěně visela klec s ptáčkem, který mě dvakrát varoval: „Obrať, obrať svůj krok, nevěsto spanilá, neboť do mordýřské sluje jsi vstoupila!“ Klid, můj poklade, to se mi jen zdálo!

pak jsem procházela světnicemi a všechny byly prázdné, až to bylo strašidelné. Pak jsem sestoupila do sklepa, kde seděla stařenka a kývala hlavou. Já jsem se jí zeptala, zda v tom domě bydlí můj ženich a ona mi odvětila, že jsem se dostala do mordýřského doupěte, že tu můj ženich bydlí, ale chce mě zabít, pak rozsekat, uvařit a sníst. Klid, můj poklade, to se mi jen zdálo!

ta stařena mne ukryla za obrovský sud a sotva jsem se tam schovala, přišli loupežníci domů a přivlekli s sebou nějakou pannu a dali jí napít trojího vína, bílého, červeného a žlutého, z čehož jí puklo srdce. Klid, můj poklade, to se mi jen zdálo!

potom ji stáhnuli šaty, její krásné tělo rozsekali a posypali solí. Klid, můj poklade, to se mi jen zdálo! Tu si jeden z loupežníků všimnul, že má na prstě zlatý prsten, a protože ho nemohl stáhnout, vzal sekeru a useknul ho. Ale prst vyskočil do výše, spadnul mi rovnou do klína. A tady je!“

stěmi slovy vytáhnula nevěsta prst a ukázala ho přítomným.

mordýř, který při tom vyprávění zblednul jako křída, vyskočil a chtěl utéci. Ale hosté ho pevně popadli a předali soudu. Tak byl on i celá jeho banda za své hanebné zločiny odsouzeni a po právu potrestáni.

LanguagesUčte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu

Statistika pohádky
Hodnota
ČísloKHM 40
PřekladyEN, ZH, ES, FR, RU, PT, JA, DE, VI, TR, IT, PL, NL, DA
Index čitelnosti podle Björnssona37,1
Počet znaků5.955
Počet písmen4.684
Počet vět67
Počet slov1.036
Průměrný počet slov na větu15,46
Slova s více než 6 písmeny224
Podíl dlouhých slov21,6%
Type-Token Ratio (TTR)0,515
Moving-Average Type-Token Ratio (MATTR)0,878
Measure of Textual Lexical Diversity (MTLD)196,4
Hapax Legomena368
Average word length4,52
Median sentence length13,0
90th percentile sentence length27,4
Direct speech share37,8%
Sentence complexity2,00
Connectors0
Referential cohesion0,005
Character/name candidatesObrať (3)
Character co-occurrence networknone
Motif/tag candidatesBratři Grimmové
Dotazy, poznámky nebo zkušenosti?

Nejčtenější pohádky

Copyright © 2026 -   Tiráž | Ochrana osobních údajů|  Všechna práva vyhrazena Powered by childstories.org

Keine Internetverbindung


Sie sind nicht mit dem Internet verbunden. Bitte überprüfen Sie Ihre Netzwerkverbindung.


Versuchen Sie Folgendes:


  • 1. Prüfen Sie Ihr Netzwerkkabel, ihren Router oder Ihr Smartphone

  • 2. Aktivieren Sie ihre Mobile Daten -oder WLAN-Verbindung erneut

  • 3. Prüfen Sie das Signal an Ihrem Standort

  • 4. Führen Sie eine Netzwerkdiagnose durch