Lišák a kočka - Pohádka bratří Grimmů

jednou se stalo, že kočka potkala v lese kmotra lišáka, a protože si myslela, že je chytrý a zkušený a platí ve světě za hodně, tak se k němu měla lichotivě: „Dobrý den, milý kmotře lišáku, jak se daří? Jak se vám žije v téhle drahotě?“ Pyšný lišák si kočku pomalu prohlédnul od hlavy až k patě a dlouhý čas nevěděl, zda jí má vůbec odpovědět. Nakonec řekl: „Och, ty ubohá fintilko a požíračko myší, ty strakatá prosťačko, stále napůl hladová, copak tě to jen napadlo? Kde si sebrala tu drzost ptát se mne, jak se mi daří? Co ty víš a umíš? Kolika kouskům ses naučila?“ „Já umím jediné.“ odvětila kočka skromně. „A copak je to za umění?“ zeptal se lišák. „Když mne honí pes, tak můžu skočit na strom a zachránit se.“ „A to je všechno?“ smál se lišák: „Já jsem mistr tisíce umění a k tomu mám ještě plný pytel lstivosti a prohnanosti. Je mi tě líto, pojď se mnou, ať vidíš, jak lišák utíká psům.“

co se ovšem takto vytahoval, nevšimnul si, že se na cestě objevil lovec se čtyřmi psy. Kočce stačilo mrknout okem a byla na stromě, kde si sedla až na samý vrcholek, aby ji listy a větve úplně zakryly. „Rozvažte ten pytel lstivosti, kmotře, rozvažte ten pytel!“ volala na lišáka, ale toho psi už popadli a pevně drželi. „Ouha, kmotře lišáku, kdepak jste zůstal i se svým tisícerým uměním. Kdybyste uměl lézt na strom jako já, nepřišel byste o život.“

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu