O věčném hladu - Pohádka bratří Grimmů

byla jednou jedna matka, která měla dvě dcerky a k tomu byla tak chudá, že neměla ani kousek chleba a všechny trpěly velkým hladem. Jednoho dne byl ten hlad tak velký a matka tak zoufalá, že řekla té starší dceři: „Musím tě zabít, abych měla něco k jídlu.“ Dívenka prosila: „Ach, milá matko, ušetřete mě, půjdu ven a uvidím, zda seženu bez žebrání něco k jídlu.“ Matka souhlasila a dcerka vyběhla a přinesla kousek chleba, který pak společně snědly, ale bylo toho příliš málo, hlad neutišily.

uběhla nějaká chvíle, když matka uhodila na druhou dcerku: „Tak musíš na řadu ty.“ Dívenka zaprosila: „Ach, milá matko, ušetřete mne, jdu a nepozorovaně někde něco k jídlu seberu.“ Tak šla, a když se vrátila, měla dva kousky chleba. Tak ho opět společně snědly, ale bylo to příliš, příliš málo, aby tím utišily svůj věčný hlad.

po několika hodinách jim matka řekla: „Tak vidíte, musíte jedna přece jen zemřít, neboť jinak zahyneme.“ Na to jí dcerky odvětily: „Milá matko, my si tu lehneme a budeme spát a nevstaneme dřív, než nastane soudný den.“

jak řekly, tak udělaly. Obě dívky ulehly a usnuly hlubokým spánkem, ze kterého je nikdo nedokázal probudit. A jejich matka? Ta odešla pryč a nikdo neví, kam se poděla.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu