Tři bratři - Pohádka bratří Grimmů

byl jednou jeden muž a ten měl tři syny, ale žádný majetek než dům, ve kterém společně bydlili. Otec by rád ještě před smrtí některému ze synů dům předal, ale miloval jednoho jak druhého, a tak nevěděl, co si má počít; aby dům po předcích prodal a peníze rozdělil, to bylo vyloučeno. Nakonec synům pravil: „Jděte do světa a vyučte se tam nějakému řemeslu, až se vrátíte, který z vás mi předvede nejlepší mistrovský kousek, ten zdědí dům.“ S tím synové souhlasili, ten nejstarší se chtěl stát podkovářem, ten druhý lazebníkem, ten třetí šermířem. Tak si určili čas, ve kterém se zase setkají, a vydali se do světa.

každému z bratrů se podařilo najít mistra svého oboru. Ten nejstarší podkovával královské koně a říkal si: „Nemohu nic ztratit, jen získat dům.“ Prostřední bratr holil urozené muže a taky si myslel, že dům patří jemu. Nejmladší bratr obdržel při šermování mnoho ran, ale zatnul zuby a nenechal se odradit, neboť si říkal: „Když se nebudeš bát nějaké té rány, pak jistě dům dostaneš.“ Ve stanoveném čase se sešli u otce, ale nevěděli, kde vzít tu nejlepší příležitost, aby mu ukázali svá umění, sedli si tedy společně před dům a radili se.

jak tak seděli, běžel kolem zajíc. „Podívejte!“ zvolal prostřední bratr: „Ten přichází jako na zavolanou.“ Popadl umyvadlo a mýdlo, a když zajíc přiběhl blíž, pak ho v plném běhu namydlil a v trysku mu oholil fousky, aniž by ho říznul či mu zkřivil jen vlásek. „To se mí líbí,“ řekl otec: „jestli ti druzí dva nepředvedou nic lepšího, dům je tvůj.“

dlouho to netrvalo, jel kolem pán v kočáře. „Nyní ti, otče, ukáži, co dovedu.“ řekl nejstarší syn a skočil na kočár, za cvalu strhnul koni všechny čtyři podkovy a přibil mu nové. „No tys pořádný chlapák,“ řekl otec: „umíš svoji práci opravdu dobře, stejně jako tvůj bratr, no teď opravdu nevím, kterému z vás dům dám.

Obrázek: Paul Hey (1867 – 1952)

“ Tu řekl ten nejmladší: „Otče, nechej i mne ukázat svoje umění.“

když začalo pršet, tu vytáhl svůj kord a sekal jím nad hlavou tak rychle, že na něj nedopadla ani kapka, a když déšť zesílil a nakonec lilo jako z konve, sekal kordem stále rychleji a zůstal suchý, jako kdyby měl střechu nad hlavou. Když to otec viděl, velmi se podivil a řekl: „Ty jsi mi ukázal nejlepší mistrovský kousek, synu, dům je tvůj!“

stím bratři souhlasili, a protože se měli velmi rádi, zůstali nakonec v tom domě žít všichni tři společně, a protože byli mistři svého oboru, vydělali si hodně peněz a dobře se jim vedlo. Tak žili spokojeně až do vysokého stáří, a když jeden z nich onemocněl a umřel, ti druzí dva se tak trápili, že taky onemocněli a zemřeli. Tak ty tři, protože měli se tak rádi, nakonec uložili do jednoho hrobu.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu