Jak se jeden vyučil na gaunera - Pohádka bratří Grimmů

byl jednou jeden muž a ten měl syna, kterého by rád dal do učení, a tak šel do kostela, aby se pomodlil k našemu Pánu a poradil se s ním, jakému řemeslu se má syn vyučit. Myslel si, že je v kostele sám, ale za oltářem stál kostelník, který byl veselá kopa a ten na muže zavolal: „Dej ho na gaunera! Dej ho na gaunera!“ Inu, dobrá rada nad zlato.

tak šel muž domů a synovi řekl, že se musí na přání našeho Pána vyučit na gaunera. Vydali se do světa, aby vyhledali muže, který rozumí gaunerství. Nějaký ten čas putovali, když tu přišli k hlubokému černému lesu, u kterého stál domek, ve kterém žila milá stařenka, té se muž ptal, zda neví o někom, kdo by jednoho naučil čarovat.“ „Inu, to jste tu dobře!“ řekla žena: „Můj syn je mistr gauner.“ A když si s ním otec promluvil a ptal se, zda umí svoje řemeslo opravdu dobře, gauner řekl: „Víte co? Přijďte si pro syna za rok, a pokud ho poznáte, nemusíte mít dát za učení ani krejcar. Ale pokud ho nepoznáte, pak mi zaplatíte dva měšce dukátů.“ Tak šel otec zpět domů a syn se zatím učil na gaunera.

aběžel čas, jak bývá jeho zvykem, neúprosně a bez ustání.

když uplynul rok, vydal se otec na cestu a přemýšlel, jak to udělat, aby syna poznal. Jak tak šel a byl ze samého přemýšlení celý zasmušilý, potkal nějakého mužíčka, který se ho zeptal: „Copak je s vámi, otče, že jste tak smutný?“ „Ani se neptejte,“ řekl muž: „před rokem jsem nechal syna u mistra gaunera na učení. Řekl mi, abych přišel opět za rok, a když syna nepoznám, tak mu dám dva měšce zlaťáků. A já si tu lámu hlavu, jak ho poznat, pak bych mu nemusel zaplatit. Mám strach, že ho nepoznám, protože nevím, odkud bych ty peníze vzal.“

tu mu mužík poradil, aby vzal chlebové drobečky a postavil se ke komínu. „Na bidle, na kterém visí háky na kotle, stojí košík, ze kterého vykukuje ptáček, to je váš syn.“ Tak otec šel a drobky chleba rozsypal pod košíkem, ze kterého vykoukl ptáček a díval se dolů. „Hola, hola, synku, jsi to ty?“ řekl otec. Tu se synek zaradoval, že otce vidí, ale čaroděj zabručel: „To ti sám ďábel poradil, co? Jak jinak bys syna poznal!?“ „Otče, pojďme.“ řekl hoch.

tak šli společně zase domů. Cestou k nim přijížděl nějaký kočár, když tu řekl syn otci: „Proměním se v chrta, můžete vydělat mnoho peněz.“ Tu pán z kočáru zavolal: „Muži, neprodáte mi toho psa?“ „Ano.“ řekl otec. „Kolik za něj chcete?“ „Třicet zlatých.“ „Dobrá, je to sice mnoho, ale je to statný a krásný pes, chci ho mít.“ Pán vzal chrta do kočáru, ale sotva ujeli kousek cesty, pes vyskočil oknem ven a než by jeden mrknul, byl opět u svého otce a dorazili spokojeně domů.

druhého dne byl v sousední vsi jarmark, tu chlapec řekl otci: „Proměním se v pěkného koně a vy mě prodáte, před tím mi ale musíte stáhnout ohlávku, jinak se nemohu stát opět člověkem.“ Tak se vydal otec na jarmark, aby prodal krásného koně.

tu k němu přišel mistr gauner a koupil koně za sto dukátů, otec mu ovšem zapomněl sundat ohlávku. Gauner šel s koněm domů a zavedl ho do stáje.

za chvíli vešla do stáje děvečka a kůň jí prosil: „Stáhni mi ohlávku! Stáhni mi ohlávku!“ Tu se dívka zastavila a divila se: „Ty umíš mluvit?“ Šla a sundala mu ohlávku a on se proměnil ve vrabce a vyletěl dveřmi ven.

jenomže gauner ho uviděl, proměnil se také ve vrabce a letěl za ním. Tak se v povětří střetli a dali se do ptačího zápasu a byl to boj tak urputný, až to mistr vzdal a skočil do vody a byla z něj ryba. Také hoch se změnil v rybu a opět bojovali, až mistr zase ustoupil a proměnil se v kohouta. Jenomže chlapec nezaváhal, rázem z něj byla liška a ta ukousla kohoutovi hlavu.

abylo to! Ten mrtvý kohout tam prý leží dodnes.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu