Jak se slepička dusila - Pohádka bratří Grimmů

jednoho dne si kohoutek a slepička vyšli na Ořechovou horu; předtím se domluvili, že kdo najde jadýrko, ten se s tím druhým rozdělí. Když slepička našla jadýrko, lakota jí ochromila zobáček a chystala se ho sníst sama. Ale jadýrko bylo příliš velké a uvízlo ji v krčku tak nešťastně, až ji z toho popadnul strach, že se bídně zadusí. Tak zavolala na kohoutka: „Kohoutku, prosím, pospěš, jak nejrychleji umíš, přines mi vodu, sic tu bídně zahynu!“

tak běžel kohoutek s větrem o závod ke studánce: „Studánko, dej mi vody, slepička mi leží na Ořechové hoře, sezobla velké jadýrko a teď se dusí.“ Studánka odvětila: „Napřed poběž za nevěstou a přines mi od ní kousek červeného hedvábí.“

tak běžel kohoutek za nevěstou: „Nevěsto, dej mi rudé hedvábíčko, já ho dám studánce a ona mi dá vodu pro slepičku, slepička mi leží na Ořechové hoře, sezobla velké jadýrko a teď se dusí.“

nevěsta odvětila: „Nejdříve mi přines můj věneček, který zůstal viset někde na pastvině.“ Tak běžel kohoutek na pastvinu a sundal z větve věneček a přinesl nevěstě, nevěsta mu dala kousek červeného hedvábí, které přinesl studánce; a ta mu dala vodu.

kohoutek s vodou upaloval za slepičkou, ale když tam dorazil, byla už udušená, ležela tam dočista mrtvá a ani se nepohnula. To byla pro kohoutka rána!

hlasitě naříkal a hořekoval, plakal a bědoval, lomil křídly a trhal si peří, až se seběhla všechna zvířátka, aby ho politovala. A šest myšek zatím stavělo vozík, aby na něm zavezli slepičku pohřbít, a když byl hotov, myšky se do něj zapřáhly a kohoutek jel.

na cestě potkali lišáka: „Kampak kohoutku?“ „Jedu pohřbít svoji slepičku.“ „Mohu jet s tebou?“ „Ano, ale sedni si dozadu, vpředu bys mi jen vystrašil koníky.“ Tak si lišák sednul dozadu, po něm ještě vlk, medvěd, jelen, lev a všechna zvířátka z lesa.

jak tak jeli, přijeli k potoku. „Jakpak se dostaneme na druhou stranu?“ zeptal se kohoutek. Na potoce leželo stéblo slámy a pravilo: „Já tu ležím, můžete přese mne přejet.“ Ale když šest myšek na ten most vstoupilo, stéblo se zlomilo a spadlo do vody a těch šest ubohých myšek spadnulo do vody také a bídně se utopilo.

tak si zase nevěděli rady, až přišlo tou cestou uhlíčko a řeklo: „Já jsem dost velké, lehnu si přes vodu a vy po mně můžete přejet.“ Uhlíčko se položilo na vodu, ale sotva se jí nešťastným způsobem dotknulo, zasyčelo, zhaslo a bylo dočista po něm.

když to marné snažení uviděl kámen, nad kohoutkem se slitoval a položil se přes vodu. Tak byl kohoutek, který nyní táhnul vozík sám, brzy na druhé straně; ale jak vozíkem škubnul, tak ti, co seděli vzadu, popadali do vody a bídně se utopili. A bylo to!

nešťastný kohoutek zůstal s mrtvou slepičkou sám, položil ji do hrobu, na něj navršil mohylu a na tu si sám lehl, a tak dlouho se trápil a soužil, až nakonec taky umřel.

akdyž byli všichni mrtví, zazvonil zvonec a pohádky byl konec.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu