Tři tovaryši - Pohádka bratří Grimmů

kdysi dávno žili byli tři tovaryši a ti se umluvili, že spolu půjdou do světa a vždy si společně najdou práci a nikdy se nerozdělí. Nějaký čas to fungovalo, ale pak nastala o práci velká nouze a žádnou společnou nemohli najít a už to vypadalo, že se jejich cesty budou muset rozdělit. Vandrovali dál a cestou přemýšleli, co si počnou, když tu potkali bohatě oděného pána, který jim pravil, že je najme do služby a pokud přesně splní jeho pokyny, budou pak žít do konce svých dnů v dostatku. Takové nabídce se tovaryši podivili a ptali se, mnoho-li je to bude stát a zda-li tím neutrpí jejich duše v boží milosti, však dobře vidí, že pán má místo nohy koňské kopyto. Ďábel se však jen usmál a řekl, že jejich duší si peklo nežádá, že má políčeno na jinou, té se její čas naplnil a on ji musí přivést do pekla. Tak nakonec tovaryši s tou službou souhlasili, pán je zavázal, že po celou dobu nesmějí říkat nic jiného než tyto tři věty: „my všichni tři“, „pro peníze“ a „to je pravda“. Tak vše ujednali a od ďábla převzali peníze pro začátek.

dál už putovali zvesela, až došli do města, kde si našli hostinec. Hned k nim přiběhl hostinský a ptal se, zda-li budou pánové jíst. První tovaryš pravil „My všichni tři!“ a druhý: „Za peníze!“ a třetí: „To je pravda!“ Tak jim předložili mnoho chutného jídla a pití, a když jim hostinský zanesl účet a oni na jeho otázky odpovídali stejně a zaplatili třikrát, tu se zaradoval, že do jeho hostince zavítali tak skvělí hosté. A když se ostatní hosté na ty tři ptali, zda nejsou blázni, tu jim pravil, že chytří asi moc nebudou. Ale tovaryši si z lidských řečí nic nedělali, v hostinci se ubytovali a nikdo je nic jiného mluvit neslyšel, než jen ty tři věty. Však oni sami měli oči otevřené a vše pozorně sledovali.

jednoho dne zavítal do hostince bohatý kupec a vida, že v hostinci jsou tři blázni podivných způsobů, zavolal si hostinského a do opatrování mu svěřil svoji hotovost, aby nebyl v noci těmi hlupáky okraden. Zamyšlený hostinský nesl těžký váček plný zlata do své světnice, a když hosty uložil ke spánku; pro bohatého kupce připravil vlastní komoru, a nastala půlnoc a vše ztichlo ve spánku, tu vstal a probudil svou ženu. Vzali sekeru, potají se vplížili do komory a spícího kupce ubili k smrti, pak jej nechali ležet na lůžku v tratolišti krve a šli opět spát.

ráno však nastalo boží dopuštění a podezření ihned padlo na ty tři hlupáky a když se jich ptali, zda-li kupce zabili, pak tovaryši, jak slíbili, pravili jeden po druhém: „My všichni tři!“ „Za peníze!“ „To je pravda!“ Tak byli hned uvrženi do žaláře, kde je v noci navštívil ďábel, aby jim připomněl jejich slib a řekl, že jestli ještě jeden den vydrží, slíbená odměna je nemine. A toho druhého dne je předvedli před rychtáře, aby je soudil, a protože i před ním stejně zarputile tvrdili totéž, byli odsouzeni k smrti. Tu je popadli katovi pacholci a vlekli k popravišti. Hostinský jako důležitý svědek spěchal na popraviště s nimi, aby viděl jejich smutný konec na vlastní oči. Na lešení už nepohnutě stál mistr popravčí s obnaženým mečem.

tu najednou viděli, jak se blíží kočár tažený čtyřspřežím, od kol mu létaly jiskry a z okna vlál bílý šátek; mistr popravčí pravil: „Přináší milost!“. A opravdu z kočáru se ozýval křik: „Milost, milost!“ A pak z něj vystoupil ďábel jako bohatě oděný pán a řekl mistru popravčímu, že ti tři jsou nevinní, a těm třem, že teď již mohou promluvit, že jejich služba je u konce. Tak tři tovaryši vypověděli, že tím vrahem je sám hostinský, který stojí opodál, že důkazy najdou v jeho sklepě, že už mnohé připravil pro peníze o život. Rychtář poslal katovy pacholky do hostince a ti se opravdu za chvíli vrátili s neblahými důkazy, tu byl hostinský sám souzen a po právu zkrácen o hlavu a jeho hříšná duše propadla peklu.

ati tři tovaryši? Ti byli za svou službu peklu spravedlivě odměněni a až do konce života nepoznali nedostatek.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu