Měsíc - Pohádka bratří Grimmů

V dávných dobách byla země, kde noci byly vždy temné a obloha se nad ní rozprostírala jako černá látka, protože tam nikdy nevycházel měsíc a v temnotě nesvítila žádná hvězda. Při stvoření světa bylo noční světlo dostatečné. Tři mladí muži se jednou vydali z této země na putovní výpravu a dorazili do jiného království, kde večer, když slunce zmizelo za horami, byla na dub umístěna zářící koule, která vrhala měkké světlo do široka. Díky ní bylo možné velmi dobře vidět a rozlišit vše, i když to nebylo tak jasné jako slunce. Cestovatelé se zastavili a zeptali se venkovana, který jel kolem se svým vozem, co je to za světlo. „To je měsíc,“ odpověděl; „náš starosta ho koupil za tři tolary a připevnil ho na dub. Musí do něj denně nalévat olej a udržovat ho čistý, aby vždy jasně hořel. Za to od nás dostává tolar týdně.“

{Poslechněte si Měsíc a stovky dalších audioknih s pohádkami v Fairytalez Aplikace pro audioknihy for jablko a Android zařízení}

Když venkovan odjel, jeden z nich řekl: „Mohli bychom tuhle lampu nějak využít, máme doma dub, který je stejně velký jako tento, a mohli bychom ji na něj pověsit. Jaká by to byla radost, kdybychom se v noci ve tmě nemuseli trápit!“ „Povím ti, co uděláme,“ řekl druhý; „přivezeme vozík a koně a odvezeme měsíc. Lidé tady si můžou koupit další.“ „Jsem dobrý horolezec,“ řekl třetí, „snesu ho dolů.“ Čtvrtý přivezl vozík a koně a třetí vylezl na strom, vyvrtal do měsíce díru, provlékl jím lano a spustil ho dolů. Když zářící koule ležela ve vozíku, přikryli ji látkou, aby si nikdo nevšiml krádeže. Bezpečně ji odvezli do své země a umístili ji na vysoký dub. Staří i mladí se radovali, když nová lampa rozzářila celou zemi a ložnice i obývací pokoje se jí naplnily. Trpaslíci vyšli ze svých skalních jeskyní a malí elfové ve svých malých červených kabátech tančili v kruzích na loukách.

Ti čtyři se starali o to, aby měsíc byl zásobován olejem, čistili knot a dostávali týdenní tolar, ale zestárli a když jeden z nich onemocněl a viděl, že se blíží smrti, určil, že jedna čtvrtina měsíce bude jako jeho majetek uložena s ním do hrobu. Když zemřel, starosta vylezl na strom, usekl čtvrtinu nůžkami na živý plot a tu vložili do jeho rakve. Světlo měsíce se snižovalo, ale stále neviditelně. Když zemřel druhý, byla s ním pohřbena i druhá čtvrtina a světlo se snižovalo. Po smrti třetího měsíce, který si s sebou také odnesl svou část, ještě sláblo; a když byl do hrobu odnesen čtvrtý, vrátil se starý stav tmy a kdykoli lidé v noci vyšli ven bez luceren, tloukli si hlavy o sebe.

Když se však kousky měsíce znovu spojily v dolejším světě, kde vždy panovala tma, stalo se, že mrtví ztratili klid a probudili se ze spánku. Byli ohromeni, když znovu viděli; měsíční svit jim zcela stačil, protože jejich oči tak oslabily, že nemohly snést jas slunce. Vstali, veselili se a vrátili se ke svému dřívějšímu způsobu života. Někteří z nich šli do divadla a tančit, jiní spěchali do hostinců, kde si přáli víno, opíjeli se, rvali se, hádali a nakonec se chopili kyjů a mlátili se. Hluk byl čím dál větší a větší a nakonec dosáhl až k nebi.

Svatý Petr, strážce nebeské brány, si myslel, že v podsvětí vypukla vzpoura, a shromáždil nebeské vojsko, které má zahnat Zlého ducha, až on a jeho společníci vtrhnou do příbytku blažených. Protože však toto vojsko nepřišlo, nasedl na koně a projel nebeskou branou dolů do podsvětí. Tam podrobil mrtvé, přikázal jim, aby znovu lehli do hrobů, vzal s sebou měsíc a pověsil ho na nebe.

Facebook

Whatsapp

Messenger Telegram

Přečtěte si 5minutovou pohádku

Podvržené dítě

Veš a blecha

Učte se jazyky. Dvakrát klepněte na slovo.Učte se jazyky v kontextu s Childstories.org a Deepl.com.

Informace pro vědeckou analýzu